3.beseda v knihovně
3.beseda v knihovně
Drijverová, Martina – Domov pro marťany aneb o handicapu jinak
Tentokráte nás kniha seznámila s desetiletou Míšou, která se s rodinou přestěhovala do nového města a má obavy, jak ji přijme nová třída, jestli si najde kamarádku. A hlavně jak se bude v novém prostředí dařit bráškovi Martinovi, který je trochu jiný? Její bratr je kluk s Downovým syndromem. Michala se za něj střídavě stydí a také ho chrání. Příběh o tom, jak je těžké se odlišovat, s námi procházela paní knihovnice Radka Pachmanová . Společně jsme na 100-kový metr pokládali slova, která vystihují, čím se lidé liší.(např. brýle, tmavá plet, vada řeči,hloupost,malá výška,tlustý, vzteklý….) Jak náš metr tolerance k odlišnostem dopadl, uvidíte v galerii fotek. My jsme na oplátku vyprávěli paní knihovnici o Liborovi
Libor je náš spolužák.Na první pohled na něm není nic vidět, školák jako každý druhý. Ale my víme, že se nemuže najíst ,protože jeho střeva nepracují , jak by měla. Má stomii a žilní katetr a musí i na sebe dávat pozor. A my se snažíme být ohleduplní a chránit ho, když třeba cestujeme do knihovny nebo do divadla, před neurvalými cestujícími. Občas mu není dobře a to je pak pár dní doma nebo v nemocnici. Nemá to tak lehké jako my. Ale je to šikula a školu zvládá „levou zadní“, kam se na něj někdy hrabeme.
Na závěr jsme pomocí hudebních nástrojů vstupovali do čteného příběhu a vždy, když se v příběhu někdo nechoval ohleduplně a tolerantně, jsme na nástroj zahráli. Zvládali jsme to výborně. Beseda se nám moc líbila a těšíme se zas za měsíc. Vše uvidíte na fotkách a videu( náš kameraman Matyáš neváhal a točil a točil třeba i vleže na zemi 🙂 ).
video1: beseda úvod
video2: stovkový metr tolerance
video3: hudbou označíme nesprávné chování
závěr: